Socioweb 11/2009, rubrika Témata
Klíčová slova: gender, migrace, rodičovství, rodina
Každá společnost má genderové hranice vymezeny pomocí norem, které jsou monitorovány a potvrzovány každodenními praktikami. Existuje ale specifická skupina matek, která tyto normy (tak jak jsou ustavené v rámci většinové společnosti) nemůže ve své každodenní praxi naplňovat (Sotelo 2001). Jedná se o tzv. „transnacionální matky“ – matky, které kvůli ekonomické migraci opouštějí své vlastní děti a rodiny. Zatímco mužská pracovní migrace je nahlížena jako „důležitá pro finanční zajištění rodiny“, migrující ženy jsou zpravidla vnímány jako ty, které od svých rodin „utíkají“ (Parrenas 2001). Existence transnacionálního mateřství tak přináší nová měřítka kvality mateřství a významu rodiny.
Matky, které „opouštějí“své děti
Na jedné straně transnacionální mateřství otevírá možnosti redefinice genderových rolí a strukturálních znevýhodnění, které se na ně vážou, na straně druhé může patriarchální tradice udržovat a neustále obnovovat. Jak ukazuje Parrenas (2001) na výzkumu filipínských pomocnic v domácnosti a jejich rodin, i když jsou ženy fyzicky vzdálené, musejí o svoje děti pečovat více než jejich otcové, protože ti odmítají být za výchovu zodpovědní. Na druhé straně ženy migrujících mužů, které zůstaly doma, praktikují „parodickou verzi intenzivního mateřství“, aby dohonily aktivity svých „vydělávajících“ manželů. Toto přetrvávání konvenčních genderových bariér není způsobeno jenom profesní specializací filipínských žen jako pomocnic v domácnosti, která jejich reprodukční roli jenom potvrzuje. Důležitý vliv má také společenské a kulturní odmítnutí instituce transnacionálních domácností. To potvrzuje výzkumem indických zdravotních sester ve Spojených Státech Amerických také George (2005), která upozorňuje, že genderový řád vyvíjí odlišný tlak na muže a na ženy, které odchodem za prací nenaplňují kulturní očekávání. K formování obrazu a stigmatizaci „zlých matek“, které opouštějí své děti a činí z nich sociální sirotky, mohou negativně přispívat i média v zemích původu migrantek (Lutz a Palenga-Möllenbeck 2009).
V případě ukrajinských transnacionálních matek pracujících v České republice se diskurz médií o opouštějících matkách reprodukuje i v každodenních situacích, zejména při krátkodobých návratech těchto žen domů, a to zejména prostřednictvím státních institucí jako jsou soudy, školy a zdravotnická zařízení (Ezzeddine 2009). Zasílání výdělků domů se pak pro tyto ženy stává materializovaným potvrzením role ekonomické živitelky rodiny – proto bývá transnacionální mateřství nazýváno také komoditním mateřstvím. Zejména dary zasílané dětem, například oblečení, mobilní telefony, hračky, počítače atd., plní kompenzační roli za absenci matek a symbolicky udržuje a obnovuje mateřský vztah. V mém výzkumu (Ezzeddine 2009) se objevil vzorec rostoucí komodifikace vztahů mezi matkami a jejich dětmi úměrně s délkou pobytu v zahraničí a s věkem dětí. Zasílaní finančních příspěvků nebo darů tak může efektivně geograficky rozšiřovat nově definovanou genderovou moc v transnacionálním prostoru (Mahler a Pessar 2001). Specifickou formou investování zasílaných příspěvků je financování stavby domu na Ukrajině. Dům je migrantkami vnímán jako relativně bezpečná forma uložení zisku z migrace, i když tyto domy mnohokrát zůstávají neobydlené a mají příliš vysokou tržní cenu, a proto jsou na chudém ukrajinském venkově takřka neprodejné. Ve vyprávění ukrajinských transnacionálních žen stavba domu zaujala místo jakéhosi materializovaného symbolu, který pomáhá migrantkám vyrovnat se se situací, že jejich domov a rodina jsou daleko a ony musejí pracovat jako pomocnice v domácnosti nebo v jiných nekvalifikovaných profesích (dead-end jobs) a svou energii soustředit na péči o cizí (Ezzeddine 2009).
Elastické matky a jejich paralelní životy
Fyzické odloučení od dětí způsobuje transnacionálním matkám emocionální bolest, ale také může přinášet určitou míru osobní autonomie a svobody. Toto odloučení zůstává hlavním motivem biografií transnacionálních migratek (Ezzeddine 2009). Vyrovnávání se s touto nelehkou situací může mít různé formy. Jednou z nich je pozitivní reformulace jejich životní situace. Pro ženy, se kterými jsem byla v průběhu výzkumu v kontaktu, znamenala individuální migrace emancipaci a nabytí nových schopností samostatného života. Významnou roli v rozhodnutí pokračovat v cirkulační migraci hraje také skutečnost, že migrantky zejména v prostředí velkoměsta přijaly nový životní styl, a v podstatě žijí život svobodných žen, s omezeními danými jejich ekonomickým statutem. Migrace se pro ně tak může stát formou osvobozujícího procesu a vést k genderové rovnováze – tím jak zpochybňuje tradiční kognitivní představy o roli ženy, které ztrácejí v nové situaci svoji platnost (George 2005).
Roli absentujících matek musí ale v transnacionálních rodinách nahradit někdo jiný (Sotelo 2001). Náhradní péči o děti zastupují převážně ženské členky rodiny (jak nukleární tak rozšířené, které Sotelo ve španělštině označuje jako tzv. co-madrez (Sotelo 2001), a to dlouhodobě nebo i cirkulačně (o péči se pravidelně střídají různí členové rodiny). Výzkum ukrajinských transnacionálních matek ukázal, že právě transgenerační mateřství je efektivní strategií jak skloubit péči o děti a domácnost s prací v zahraničí. Mimo jiné i proto, že rodiče zkoumaných žen participovali na výchově svých vnoučat v rámci vztahů uvnitř rozšířených rodin v rurálním prostředí Ukrajiny již před migrací. Právě spolehlivost rodinné sítě doma na Ukrajině byla jedním z faktorů, které výrazně ovlivnily rozhodnutí žen individuálně migrovat za prací.
Ke specifickým situacím dochází v případě, že transnacionální matky v migraci pečují o cizí děti. Na jedné straně jsou denně vystavovány tlaku emočního typu práce (Hochschild 1983), na straně druhé pociťují negativně absenci každodenní interakce s vlastními dětmi. Podle Avila a Sotelo (1997), které tyto ženy nazývají „elastickými matkami“, prožívají transformaci lásky k cizím dětem, o které se jako pečovatelky v migraci samy starají.
Závěr
Separace mezi migrantkami a jejich rodinami není odtržena od ekonomické reality. Jak argumentuje Burawoy (1976), na migraci bychom neměli nahlížet jako na individuální rozhodnutí, ale měli bychom jí vnímat jako systém migrační pracovní síly. Ta je aktivně zdůrazňovaná přijímajícími státy skrze „struktury nátlaku“. Přijímající státy těží nejen z levné práce migrantů a migrantek, ale zejména z jejich minimalizovaných potřeb. Svými migračními politikami v podstatě podporují cirkulační individuální migraci v rodinách s nízkými příjmy, protože nemusí nést zodpovědnost za jejich reprodukci (Parrenas 2001).
Globalizace způsobuje, že tyto migrantky žijí paralelní životy (Parrenas 2001), kterými ale globalizaci jako takovou dále umocňují. Feministické myslitelky správně upozorňují na skutečnost, že izolacionistické, privátní mateřství je jenom jednou z historických a kulturních forem mateřství, na druhou stranu ale transnacionální mateřství podle mého názoru představuje jednu z nejproblematičtějších současných forem mateřství.
Literatura:
Avila, E., Sotelo, P. H. 1997. „“I ´m here, but I´m there.“ The Meaning of Latina Transnational Motherhood.“ Gender and Society 11: 5: 548-571.
Burawoy, M. 1976. „The Functions and Reproduction of Migrant Labor: Comparative Material from Southern Africa and the United States.“ American Journal of Sociology 81: 5: 1050-1087.
Ezzeddine, P. 2009. Reflexe genderu v migraci /nepublikovaný manuskript/.
George, S. M. 2005. When Woman Come First: Gender and Class in Transnational Migration. Berkeley: University of California Press.
Hochschild, A. R. 1983. The Managed Heart: Commercialization of Human Feeling. Berkeley: University of California Press.
Lutz, H., Palenga-Möllenbeck, E. 2009. „The 'care chain' concept under scrutiny.” Příspěvek na konferenci Care and Migration, 23.-24.4.2009, Goethe University, Frankfurt nad Mohanem.
Mahler, S. J., Pessar, P. R. 2001. „Gendered Geographies of Power: Analyzing Gender Across Transnational Spaces.“ Identities 7: 4: 441-459.
Parrenas, R. S. 2001. Children of Globalization: Woman, Migration, and Domestic Work. Berkeley: University of California Press.
Sotelo, P. 2001. Doméstica /Immigrat Woman Cleaning and Caring in the Shadow of Affluence. Berkeley: University California Press.
|
